Nerozřezané tři kusy 10 grošů 1794, tj. tzv. účetní zlatý.
Absence stop po druhotném broušení a hrany nesoucí stopy stáří umožňují předpokládat, že v této podobě byl záměrně ponechán v době jako 30 grošů neboli účetní zlatý.
Kopie v krásném, naprosto bankovně zachovalém stavu. Papír je čistý, tisk kontrastní a hrany přirozeně hladké.
Zajímavý, vzácný exemplář. Výborný jako doplněk sbírky Kosciuszkových lístků. Bezpochyby jeden z nejhezčích výtisků, které se objevily na polském aukčním trhu.
V polských zemích bylo zavedení papírových peněz do oběhu spojeno s výdaji spojenými s vypuknutím Kościuszkova povstání. Jejich emitentem bylo Ředitelství pokladních lístků zřízené Nejvyšší národní radou. Z hlediska hodnoty se pokladniční lístky vyrovnaly mincím. Závazky vůči státní pokladně bylo možné hradit maximálně z 50 % papírovými penězi a zbytek mincemi. Tato podmínka měla za následek její negativní přijetí veřejností. V budoucnu mělo být umořování pokladničních poukázek financováno z národního majetku. Za padělání papírových peněz se počítalo s trestem smrti a s konfiskací veškerého majetku pachatele. Aby se posílila důvěra v pokladniční lístky, povolila 29. září 1794 Národní nejvyšší rada, aby se celá částka vyplácela v papírových groších a zlatě. V důsledku neúspěchů povstání důvěra veřejnosti v papírové peníze klesala. Obyvatelstvo dávalo při vyúčtování přednost přijímání zlatých peněz. Rozsah emise prvních polských papírových peněz byl malý - ve velkém měřítku byly zavedeny pouze ve Varšavě. Po dobytí hlavního města 6. listopadu 1794 zůstaly v rukou obyvatelstva lístky všech nominálních hodnot v celkové hodnotě 7,8 milionu polských zlotých.
