Mimořádně vzácná bankovka a první a jediné uvedení původního vzoru 5 zlotých z roku 1941 s nulovým číslováním.
Vzorek, který by teoreticky měl existovat, ale dosud nebyl objeven, stejně jako ostatní exempláře s datem emise 1941. Nicméně v našem aukčním archivu jsme již měli tu čest hostit dva exempláře s nulovým číslováním, a to 50 zlotých 1941 A 0000000 (prodejní cena 10350 zlotých Aukce V 2020), 100 zlotých 1941 A8900000/A1234567 (prodejní cena 8496 zlotých Aukce VII 2021 ). Všechny tyto bankovky mají společný původ, což dodává existenci těchto mimořádně vzácných, unikátních exemplářů na věrohodnosti.
Nabízený exemplář je podle našeho názoru první známou a správnou bankovkou MODEL 5 zl. s datem emise 1941. Nulté číslování a třikrát perforovaný MODEL. Písmo písmene A a číslice v číslovači nevzbuzují námitky a jsou na poli bankovky umístěny obdobně jako na vzorech emise 1940.
Originalita vzoru dodává věrohodnost jeho provenienci. Bankovka pochází z malého archivního nálezu z Německa, který zahrnuje několik okupačních vzorů z let 1940 a 1941, mezi nimi i sultánku z roku 1941 s nulovým číslováním, která je předmětem této aukce.
Nejsou nám známy žádné pokusy o padělání vzoru s nulovým číslováním.
Pro dnešní dobu je tato mince skutečným UNIKÁTEM, který bude zdobit nejvyspělejší sbírky polských bankovek.
V září 1939 se v důsledku agrese nacistického Německa proti Polsku Polská banka se svou vládou a prezidentem evakuovala za hranice Druhé republiky. Vzhledem k nedostatku hotovostních rezerv byly vklady na žirových účtech Polské banky zmrazeny. V důsledku tohoto opatření nemohly soukromé banky a spořitelny udržet platební schopnost a obyvatelstvo ztratilo přístup ke svým hotovostním vkladům na účtech.
Evakuace banky vytvořila akutní mezeru v polském hospodářském aparátu. V důsledku toho se již v říjnu 1939 začaly hospodářské sféry dožadovat zřízení další emisní instituce, která by převzala povinnosti Polské banky.
Když se v listopadu 1939 uskutečnila první jednání mezi zástupci polských hospodářských sfér a okupačními úřady o zřízení nové emisní instituce, Feliks Młynarski vznesl požadavek, aby grafická podoba nových papírových peněz byla podobná meziválečnému zlotému a aby byly nápisy pouze v polštině. Młynarski rovněž postuloval, aby název emisní instituce obsahoval slovní spojení "v Polsku".
Po agresi Třetí říše proti Sovětskému svazu Němci rozšířili generální vládu. V té době vstoupila do oběhu druhá série papírových peněz s datem emise 1. srpna 1941. Tímto způsobem bylo symbolicky připomenuto datum, kdy byla Halič začleněna do Generální gubernie. Z pěti nominálních hodnot se změna vzhledu týkala pouze dvou nejvyšších. Poslední bankovkou, kterou Emisní banka v Polsku vydala, byla 100zlotá vydaná 1. srpna 1941. Existovaly plány na vydání nominální hodnoty 1000 zlotých, které se však vzhledem k průběhu válečného konfliktu neuskutečnily.
