Nádherný a skvostný medailový tolar ze série medailí ražených na oslavu vítězství Jana III Sobieského u Vídně.
Vydáno se jménem polského krále centrálně na reversu REGIS POLONIE IOAN III PRAESENTIAE VALIDO AVXILIO (s vědomím a statečnou pomocí polského krále Jana III.), raženo Leopoldem I. ve Vídni.
Stopa po přívěsku.
Věkovitá, rovnoměrná patina.
Averz: zeměkoule, na ní dvouhlavý císařský orel, kolem zeměkoule SUB UMBRA-ALARV TVARV, nad ním slunce v paprscích s nápisem COLLIGIT AUXILII RADIOS, pod ním půlměsíc s nápisem VICTAM & REDEGIT IN UMBRA.
IMPERY MURUM AUSTRIACO INTERPONIT IN ORBE
Reverz: Nápis ve 22 řádcích
1683 / DIE 14 IVLŸ / VIENNA AVSTRIÆ / A / TVRCIS OBSESSA / SED / PROTECTORE ALTISSIMO / LEOP I IMP / INDVSTRIA E CONSILIO / REGIS POLONIÆ / IOAN III / PRÆSENTIÆ VALIDO / AVXILIO / VIENNENSIVM DENIQ VNIVERSITATIS SENATVS / OFFICIALIVM CIVIVM AC INCOLARVM / CONCORDI OBSEQVIO, AB OBSIDIONE / PROFLIGATO HOSTE EODEM ANNO / DIE 12 SEPT LIBERATA / DVCE LOTHA / RINGO / CÆS LOC TEN / GRLISO GENER COM / STARNBERG / VRB COMEN / IN PERSO SVCC / ELECT / BAVA SAXON / E IMPERY SVB / SIDIO / COM CAPLIERS / DEPVT PRÆSI / DENTE MATTHI MITTERMAIR A WAFF / ENBERG S C M MONETA / OBTVLIT
Průměr 43 mm, hmotnost 26,72 g
Edward Raczyński napsal o výše uvedené sérii následující: "Podrobnosti o této události, která založila slávu polského rytířství v Evropě, jsou všeobecně známé; zbývá nám ozdobit věnec vítězů svědectvím vítězů. Turecký historik Rašíd Efendy popisuje porážku velkovezíra u Vídně těmito slovy.
"Německý císař v této době nepolevil ve svém úsilí o záchranu. Ještě na začátku války, když se dozvěděl o záměrech muslimů na jeho hlavní město, vyslal posly ke všem křesťanským králům a na přímluvu římského papeže, hlavy křesťanů a jejich útěku, je přitáhl ke spojení se sebou, neboť podle slov Koránu 'všichni nevěřící tvoří pouze jeden národ'. - První z nich, král Lech, který ve svém nevěřícím srdci vždy choval neuhasitelnou touhu získat zpět Kamenec, Podolí a Ukrajinu a vždy hledal jen příležitost, jak pozvednout zbraně, neváhal zrádně porušit spojenectví a uzavřít alianci s Němci. Brzy shromáždil vojsko a spěchal císaři na pomoc, což ostatní křesťanští vládci neopomněli podpořit lidmi i penězi. Když se spojenci spojili dvanáct hodin cesty od Vídně, v místě, kde se zvedá kamenný most přes Dunaj, zůstal tam sám císař a lechovský král se ze své hodnosti ujal nejvyššího velení nad celým vojskem. S ním byli Velký a Polní hejtman se čtyřiadvaceti tisíci jezdců a pěšáků; císařská armáda čítala třicet tisíc a čtyřicet (tisíc) německých posil.
Dvacátého dne měsíce ramazánu a šedesátého dne obléhání se nepřítel objevil kolem poledne na horách ležících naproti postavení muslimů. Jeho pěchota postupuje vpřed, jeho jízda postupuje vzadu a brzy jsou osmanské zástupy udeřeny zezadu v silných kolonách. Bitva trvá asi dvě hodiny. Nejprve se křídlo, jemuž velí Beylerbey Budy, neschopné odolat prudkému nepřátelskému útoku, vzbouří a začne ustupovat: do řad vpadne zmatek a celá armáda, sužovaná panikou, prchá do tábora. Velkovezír je zděšen, když vidí tento hrozný stav, a zachvácen žalem a zoufalstvím odlétá do svého stanu před městem, zatímco ve stejné době nepřátelská pěchota, využívajíc leknutí, vtrhne do Vídně a posílí její posádku. Tak křesťané při prvním útoku dosáhli cíle svého přání."
"Muslimské vojsko, které nemá naději udržet se v zákopech, je houfně rozhazuje a prchá po silnici k Javorině a nepřátelská jízda se vrhá do tábora hned za nimi. Prchající vojáci, nechtějíce přenechat vojenskou pokladnu nepříteli, vyrabují pokladníkův stan téměř v jeho přítomnosti a prázdnou kůlnu přenechají nevěřícím. Do moci vítězů se však dostaly poklady mnohem větší: Jak známo, na žádné výpravě se nesešla tak obrovská armáda, nikdy se pro žádnou válku nevytvořily tak velké zásoby. Množství děl, minometů, zbraní, nejrůznějšího válečného vybavení, stanů, potravin a bohatství, které zůstalo v táboře, bylo nepředstavitelné a sloužilo jen k nasycení chamtivosti a posílení nepřátelských sil a pro muslimy jen k tomu, aby jejich porážka byla ještě bolestnější. Ale jen Bůh sám vládne soudy a osudem vítězství."
