Variace s dubovým listem překrývajícím štít erbu.
Poslední ročník Poniatowského varšavských tolarů.
Vzorek s fragmenty mincovního lesku.
Averz: hlava krále vpravo
STANISLAUS AUGUSTUS D G REX POLON M D LIT.
Reverz: pěticípý erb pod korunou, kolem věnec z dubových a palmových listů, dole kříž Řádu bílé orlice.
14 1/12 EX MARCH PURA COLONIENS 1795
Průměr 37 mm, hmotnost 23,95 g
Poslední ročník poniatowského tolaru. Poslední emise tolarů proběhla v letech 1794-1795, kdy bylo vyraženo téměř 182 000 kusů. Nová sazba snížila vzorek a hmotnost slitku do té míry, že se těmto tolarům začalo říkat "lehké tolary". Během Kosciuszkova povstání byly potřeby státu tak velké, že bylo rozhodnuto používat známky s datem 1794 i v následujícím roce. Celkem bylo použito sedm různých reverzních známek.
Během prvních dvou let vlády Stanislava Augusta fungovaly městské mincovny v Gdaňsku a Toruni (1765 a 1766). Tato města je však byla nucena uzavřít. Důvodem byl záměr krále vymanit se z měnového chaosu, který zůstal ze saské éry, a zavést nový měnový systém. Jeho základem měl být holandský dukát a tolar ražený z kolínské ryzí měny (ryzího stříbra) v počtu 10 kusů. Reforma vstoupila v platnost v roce 1766 a v peněžním oběhu republiky se objevily drobné a plnohodnotné mince: dukáty, tolary, zloté, groše a jejich zlomky a násobky. Skutečnost, že se jednalo o plnohodnotné mince, způsobila, že byly staženy z trhu a přetaveny na pruské mince nižší kvality. Z tohoto důvodu byl měnový systém dvakrát revidován, mimo jiné změnou mincovního poměru (1787 a 1794). Za vlády Stanislava Augusta byly v provozu dvě státní mincovny: v Krakově a ve Varšavě.