Pěkná mince se spoustou mincovní svěžesti.
Škrábanec na lícní straně.
Římská říše
Honorius (393-423), Solidus 395-402, mincovna Ravenna.
Averz: poprsí císaře s perlovým diadémem, plášť a zbroj vpravo.
D N HONIVS P F AVG
Reverz: císař stojící vpravo, šlape po zajatci, drží labarum a Viktorii na zeměkouli, v polích R-V, v řezu COMOB
VICTORIA AVGG
Zlato, průměr 21 mm, hmotnost 4,29 g
Alexander Kravčuk ve svém díle "Poczet Cesarzy Rzymskich" píše o Honoriovi následující: "V době své smrti mu bylo 39 let, z toho 28 vlád, počítáme-li od smrti jeho otce v roce 395, a dokonce třicet, vezmeme-li v úvahu, že mu byl v roce 393 udělen titul Augusta. Ostatně tuto formální třicítku oslavil již v roce 422, kdy uspořádal triumfální slavnosti v Ravenně.
Honorius tedy vládl tak dlouho jako málokterý z jeho předchůdců na římském trůně, ale léta jeho vlády se do dějin říše zapsala také jako mimořádně bídná. Není snadné ho hodnotit jako císaře a člověka. Především nemáme z jeho doby kvalitní dokumentaci v podobě narativních historických děl; jsme odkázáni pouze na suché údaje z kronik a stručné zmínky. Za druhé, Honorius oblékl purpur jako ani ne jedenáctiletý chlapec, takže odpovědnost za to, co se dělo v raném období, není jeho. Za třetí a konečně, v té době docházelo k obrovským přesunům národů, které se téměř nedaly zastavit, a ty zase spustily lavinu katastrofických procesů uvnitř říše - všeobecné zbídačení, vzpoury a uzurpace; kdo za to může?
V této situaci bylo velkým úspěchem už jen to, že se podařilo vytrvat. Pro své současníky byl Honorius symbolem legalismu a kontinuity moci a tradice v období mimořádných zmatků. A nesmírnost utrpení a neštěstí, jichž byl tento císař, z nutnosti bezmocný, svědkem, musela vyvolávat soucit.
