Římská říše
Septimius Severus (193-211), denár 194-195, mincovna Řím
Averz: hlava ve vavřínovém věnci vpravo
L SEPT SEV PERT AVG IMP IIII
Reverz: Minerva stojící vlevo, drží kopí a štít
P M TR P II COS II P P
Průměr 17 mm, hmotnost 2,58 g
Septimius Severus se narodil roku 146 v Leptis Magna v Africe (Libyi). Po skvělé vojenské kariéře za vlády Marka Aurelia a Commoda se v roce 185 stal konzulem. V době Pertinaxovy smrti byl místodržitelem Horní Panonie. Za císaře byl uznán 13. dubna 193. V roce 195 se fiktivně připojil k rodu Antonínů, přičemž byl posmrtně adoptován. Poráží Nigera a odsuzuje ho k popravě a vede skvělé tažení v Arábii. V roce 197 likviduje svého posledního protivníka Albína. Severus se připravuje na založení své dynastie tím, že v roce 194 uděluje své manželce Julii titul Augusta, svému synovi Caracallovi titul Caesar a v roce 196 pak titul Augustus. V roce 198 se zase jeho druhý syn Geta stává rovněž caesarem. Septimius Severus strávil patnáct let upevňováním hranic říše četnými vítězstvími nad Parthy (197-198), poté v Africe (207) a nakonec v Británii (208-211), kde zemřel.
