Různé nápisy LI/LITVA.
Poslední ročník vilniuského kvartéru.
Stávkující na ránu.
Kromě denárů, šerků, půlpenátů, grošů, trojáků, šestáků a dukátů se za vlády Zikmunda Augusta objevily nové odrůdy peněz: oboly, dvojpenízy, dvojgroše, čtyřpenízy (4 groše), půlpenízy (30 grošů). Stále platilo rozdělení na korunové a litevské mincovnictví: Litevské groše se rovnaly 5 polským grošům. Kromě toho se v peněžním oběhu objevily kontrasignované stříbrné dukáty a španělské půldukáty, což souviselo se splácením dluhu španělského panovníka Filipa II - tzv. neapolské sumy. Za vlády Zikmunda Augusta byly v provozu pouze mincovny ve Vilniusu - kde se razily mince pro litevské a polské nohy - a v Gdaňsku. Součástí mincovnictví Zikmunda Augusta byly také emise provizorní mincovny, která byla spuštěna v srpnu 1572 na hradě Dalholm a razila neúplné mince patřící do livonské měnové soustavy. Jednalo se o jednorázovou akci na výplatu vojáků umístěných v Parnavě. Přísně vzato by se tyto emise měly počítat do období interregna (Zikmund August zemřel 7. července).
Litevské čtyřkrejcary Zikmunda Augusta, v zahraničí ochotně přijímané (v Nizozemí známé jako "vousaté mince"), byly raženy ve vilniuské mincovně z kvalitního stříbra 14. století. Vážily v průměru 4,29 g a obsahovaly 3,76 g ryzího kovu. Kresba čtyřkrejcarů byla téměř totožná s kresbou mikročetů (averz - portrét krále, averzní nápis; reverz - mitra, Pahonia, sloupy, nominál, averzní nápis). Jedinými rozdíly jsou vnitřní okraj na averzu a - jak jinak - odlišné označení nominálu: "IV". Velmi vzácná odrůda z roku 1568 je výjimkou a její podobnost s mikrokorunou je pouze obecná. Čtyřpence se razily v letech 1565 až 1569.
